Britská vláda se potýká s komplexní situací v oblasti imigrační politiky. Podle nejnovějších dat Ministerstva vnitra dochází k výraznému poklesu počtu udělených víz, zatímco počet žádostí o azyl dosahuje rekordních hodnot. Tento vývoj staví vládu před složitou otázku, jak dále postupovat v oblasti imigrační politiky a jak dosáhnout snížení čisté migrace.
Zatímco se vláda zabývá imigrační politikou, čelí kritice za rozhodnutí přesunout finanční prostředky z rozvojového rozpočtu na zbrojení. Toto rozhodnutí vyvolalo obavy z dopadu na humanitární pomoc a mezinárodní rozvoj.
Kritika škrtů v rozvojovém rozpočtu
Larry Elliott, publicista deníku The Guardian, ostře kritizuje škrty v britském rozvojovém rozpočtu. Poukazuje na to, že tyto škrty nejsou jen morálně špatné, ale i ekonomicky krátkozraké. Tvrdí, že pomoc byla nejen nástrojem "soft power", ale i dobrým obchodem, protože bohatší země kupují export. Elliott zdůrazňuje, že snížení financování humanitárních krizí a vakcinačních programů povede ke ztrátám na životech.
"Lidé budou umírat v důsledku škrtů v rozvojovém rozpočtu. Bude méně peněz na reakci na humanitární krize a méně peněz na vakcinační programy a nemocnice," varuje Elliott.
Labouristická strana ve svém manifestu zdůraznila, že mezinárodní pomoc pomáhá vytvářet "bezpečnější a prosperující svět". Škrty v rozvojovém rozpočtu jsou tak v rozporu s tímto cílem.
"Hostilní prostředí" pro afghánské žadatele o azyl
Znepokojivé zprávy přicházejí ohledně situace afghánských žadatelů o azyl v Británii. Podle právníků a aktivistů za lidská práva se v zemi vytváří "hostilní prostředí" pro Afghánce prchající před Talibanem. Počet zamítnutých žádostí o azyl dramaticky vzrostl. V posledním čtvrtletí roku 2024 bylo zamítnuto 2000 žádostí, zatímco ve stejném období roku 2023 to bylo pouhých 48 žádostí. Míra udělování azylu se snížila z 98,5 % na pouhých 36 %.
Tento vývoj vyvolává obavy z toho, zda Británie dostatečně chrání ty, kteří utíkají před pronásledováním a konflikty. Je nutné zajistit spravedlivé a transparentní posuzování žádostí o azyl a poskytnout podporu těm, kteří to potřebují.
Naděje na mír v Turecku?
V souvislosti s politickým vývojem v regionu stojí za zmínku výzva Abdullaha Öcalana, vězněného vůdce PKK, ke složení zbraní a rozpuštění organizace. Tento krok by mohl znamenat začátek křehkého míru s Tureckem po desetiletích partyzánské války a násilí.
Zda se tato naděje naplní, ukáže teprve čas. Nicméně, jakékoli kroky vedoucí k ukončení konfliktů a násilí jsou vítány a zaslouží si podporu. Britská vláda bude muset pečlivě sledovat vývoj v Turecku a reagovat na něj s ohledem na své zahraničněpolitické zájmy.
Celkově se Británie nachází v období významných politických a společenských změn. Vláda musí čelit výzvám v oblasti imigrace, rozvojové pomoci a zahraniční politiky a hledat řešení, která povedou k prosperitě a stabilitě země.