Zprávy ze zahraničí přinášejí znepokojivé informace o aktivitách bývalého slovenského politika Jána Sloty a o potenciální finanční síle Evropské unie. Slota měl jednat s Rusy o možném připojení Zakarpatska k Rusku a setkal se s vlivným ideologem Kremlu.
Slota a jeho kontroverzní kroky
Podle dostupných informací se Ján Slota, bývalý předseda Slovenské národní strany, setkal s ruskými představiteli a hovořil o anexi Zakarpatska, oblasti, která historicky patřila k Československu a dnes je součástí Ukrajiny. 
Setkání s ideologem Kremlu, o kterém se také hovoří, vyvolává obavy z možného vlivu ruské propagandy na slovenské politiky.
Alexander Dugin, jméno často zmiňované v souvislosti s tímto případem, je považován za hlavního ideologa ruského imperialismu. Jeho myšlenky mohou mít vliv na ruskou zahraniční politiku a na podporu separatistických hnutí v sousedních zemích.
"Je důležité si uvědomit, že setkání s takovými osobami, jako je Dugin, může mít vážné důsledky pro vnímání Slovenska v mezinárodním kontextu," varuje politolog Peter Weiss.
EU jako finanční velmoc?
Na druhou stranu, Evropská unie disponuje značnou finanční silou, která by mohla být využita k podpoře Ukrajiny a k tlaku na Rusko. Zmrazené ruské aktiva v hodnotě minimálně 200 miliard eur představují významný nástroj, který by EU mohla použít jako "finanční jadernou bombu".
Tyto finanční prostředky by mohly být použity na obnovu Ukrajiny nebo jako záruka pro případné reparace. 
Nicméně, použití takového nástroje by vyžadovalo politickou shodu všech členských států EU a mohlo by mít nepředvídatelné dopady na vztahy s Ruskem.
Rumunsko zatýká pro-kremelského kandidáta
V Rumunsku došlo k zatčení pro-kremelského kandidáta Georgescua poté, co policie objevila v domě jeho doprovodu milion eur a zbraně. Georgescu byl zadržen v Bukurešti cestou na prezentaci své kandidatury pro nové volby. Tento incident vyvolává otázky ohledně integrity a pozadí jeho politické kampaně.
Zatímco se na jedné straně objevují zprávy o zatýkání pro-kremelských kandidátů, na druhé straně se objevují snahy o dialog mezi Ruskem a Spojenými státy. 
Nicméně, i zde panují rozpory. Americký prezident Donald Trump tvrdil, že ruský prezident Vladimir Putin je otevřený myšlence evropských mírových sil na Ukrajině, což ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov popřel. Kreml přitom dlouhodobě odmítá přítomnost mírových sil na Ukrajině.
Tyto události ukazují na složitost a nejednoznačnost současné mezinárodní situace, kde se mísí snahy o dialog s podezřívavostí a konflikty.